Horniny se vlivem změn na zemském povrchu i pod ním neustále mění a přeměňují jedna v druhou. Horniny, které se vlivem procesů uvnitř Země dostávají na její povrch, se za pomoci sil vody, větru, mrazu rozpadají a jsou unášeny, někdy i na velké vzdálenosti do míst, kde se usazují. Tak vznikají usazené horniny. Takto usazené horniny se mohou znovu dostat do hlubin Země, kde dochází k jejich přeměně a tyto horniny se nazývají přeměněné. Nebo se mohou roztavit na žhavou tekutou hmotu, tzv. magma. Roztavené horniny mohou opět utuhnout, a to jak v hloubce Země, tak i na jejím povrchu. Takové horniny se nazývají vyvřelé. Z hlubin na zemský povrch se přeměněné nebo vyvřelé horniny dostávají díky horotvorným procesům. Na zemském povrchu jsou opětovně vystaveny vlivu vody, větru či mrazu a celý koloběh se může opakovat. Hovoříme o tzv. horninovém cyklu. Každá hornina nepochybně prošla různou rychlostí několika cykly, o čemž vypovídá různé stáří hornin. Například nejdelším cyklem procházejí nejstarší horniny nalezené na zemském povrchu (3,9 miliardy let)